Slaďte přírodně

| 24.12.2016 | 0

Na sladkou chuť se velice snadno zvyká. Sladké zkrátka lahodí našim chuťovým buňkám a už od dětství dokáže navozovat libé pocity. Příliš cukru a slazení ale neprospívá našemu zdraví, takže konzumovat sladké je třeba s mírou.

Pokud nechcete ke slazení používat poměrně kontroverzní klasický bílý řepný cukr, na výběr máte hned z několika dalších možností. A dokonce přírodními sladidly. Některá nejsou tak známá jako cukr bílý, ale jako přírodní zdroje jsou podstatně prospěšnější pro naše zdraví. Na rozdíl od řepného cukru totiž mohou obsahovat vitamíny a minerály. Kromě sladké chuti tak mají i další přidanou hodnotu. Oproti nim je bílý cukr v podstatě nositelem prázdné energie. Jaká to jsou?

fancycrave1 / Pixabay

Med

Nemůžeme začít jinak, než medem. Ten je všeobecně znám jako oblíbené přírodní sladidlo. I když dietologové namítají před jeho častým užíváním, má nesporné klady. Kromě sladké chuti a okamžité energie obsahuje celou řadu vitamínů (A,B,C,E, D, K) i minerálů (vápník, draslík, fosfor, hořčík…). Dále obsahuje i aminokyseliny, mateří kašičku a éterické oleje.

Kromě česneku a cibule je znám jako významné přírodní antibiotikum. Při jeho pravidelném užívání můžete předejít výskytu častého nachlazení, rýmy, angín a dalším infekcím dýchacích cest. Má blahodárné účinky i na kůži, pomáhá hojení ran, regeneruje suchou kůži a popraskané rty.

Rozeznáváme dva základní typy medů – květový a lesní (též medovicový). Květový bývá světlejší, sladší, pochází z lučních květin, ovocných stromů a dalších kvetoucích rostlin. Oproti tomu medovicový med je tmavý, a jeho základem bývá medovice (šťáva, kterou včely získávají jako vedlejší produkt od parazitů žijících na stromech). Bývá velmi bohatý na minerály a vitamíny a má opravdu silný antibakteriální účinek.

Co když med krystalizuje?

Krystalizace medu není vůbec na závadu. Právě naopak je pro nás důkazem, že do medu nebyly přidávány žádné další látky, které by tomuto přirozenému procesu bránily. Průmyslově se krystalizaci zabraňuje několika způsoby – med se může zahřívat na vyšší teplotu, což s sebou nese poškozování prospěšných látek v něm; dále se ředí – například různými sirupy či škrobem. To samozřejmě snižuje kvalitu medu.

Závisí i na typu medu – rychleji krystalizují medy květové, které jsou sladší, medovicové medy zase pomaleji.

Med můžeme z krystalizovaného stavu převézt do tekutého zpět ponořením otevřené lahve s medem do vodní lázně a zahřátím na maximálně 40°C. To je důležité pro zachování zdraví prospěšných látek – při vyšších teplotách se totiž ničí.

Melasa – černý zázrak

Za další alternativní zdroj cukru můžeme považovat melasu. Pro její tmavou, hnědou až načernalou barvu se jí přezdívá černý zázrak. Je sladká a má sirupovitou konzistenci. V podstatě se jedná o vedlejší produkt vznikající při výrobě cukru (ať již z cukrové řepy nebo třtiny).

Kromě výrazné sladké chuti je i nositelem řady minerálních látek a stopových prvků. Má schopnost pročišťovat organismus, působí proti únavě.  Nejčastěji se používá ředěná s vodou. K jejímu dochucení se může použít například citronová šťáva. Lze ji přidávat i jako ochucovadlo do nápojů – čaje nebo mléka, ale i do jogurtů, ovesných vloček a podobně.

Javorový sirup

Již američtí indiáni využívali tohoto čistě přírodního sladidla. Dnes se pomalu zabydluje i u nás. Ve svojí domovině, Kanadě, je běžně užívanou součástí tamní kuchyně. Javorový sirup se získává z mízy javoru cukrového. Obsahuje vodu a dále glukózu, fruktózu, sacharózu; z minerálů zejména draslík a vápník. Existuje několik typů javorového sirupu, nejluxusnější je ten se světlou barvou. Užívat se dá jako sladidlo do nápojů, oblíbený je i při pečení.

Diabetici by měli být při jeho používání raději obezřetní, a to zejména díky jeho složení – má poměrně vysoký glykemický index (jednoduché cukry v něm obsažené zvyšují hladinu cukru v krvi).

Sirup z agáve

Domovinou agávového sirupu je Mexiko, kde se získává z rostoucích kaktusů. Jde o přírodní sladidlo s velmi příznivým složením – obsahuje vysoké množství fruktózy, ale má nízký glykemický index, takže je vhodný i pro diabetiky nebo pacienty s redukční dietou. Dále obsahuje ještě vitamíny a minerální látky. Chuťově se podobá řepnému cukru, a přitom je ještě asi o třetinu sladší. Používá se k ochucování nápojů a  při pečení.

Sirup z jakonu

Další z tradičních přírodních sladidel, užívaný po staletí. Hlízy jakonu, z nichž se sirup získává, používaly indiánské kmeny žijící v oblasti And. Tento sirup se konzistencí i chutí podobá medu, má však podstatně nižší kalorickou hodnotu. Příznivé složení cukrů, vitamínů a minerálů z něj tak činí sladidlo vhodné pro diabetiky i pacienty s redukční dietou. Má ale celou řadu dalších účinků – podporuje trávení, snižuje hladinu cholesterolu, zpomaluje stárnutí, je prevencí kardiovaskulárních a civilizačních chorob.

Yodyodyo / Pixabay

Stévie

Z Jižní Ameriky pochází i další přírodní sladidlo – stévie. Lístky této rostliny používali Indiáni jako léčivou bylinu a také jako sladidlo. Nejen, že je nositelem sladké chuti, má i příznivé složení s dostatkem vitamínů, minerálů a antioxidantů. Pomáhá předcházet civilizačním onemocnění.

S Tescoma se vaří (a peče) lépe, ať už v zimě nebo v létě.

Věděli jste, že Tescoma je česká značka?
Kvalitní a profesionální vybavení kuchyně.

Stévie jako nízkokalorické sladidlo se používá i do řady prodávaných sladkých nápojů. K dostání je i v lékárnách ve formě tabletek nebo prášku. Je příznivá i pro diabetiky a pacienty s redukční dietou.

Slaďte přírodně
Zhodnoť recept

Filed in: Tipy do kuchyně, Zdraví